Návod k použití
Kliknutím do mapy vyberte ulici (po najetí kurzorem myši se zobrazí její dnešní název), pro niž chcete zobrazit příslušnou stránku z adresáře. Mapou lze pohybovat lištami na jejím okraji. Území, pro které jsou zde data zpřístupněna, je v mapě ohraničeno červenou čarou. K dispozici jsou dvě mapy (resp. mapové výřezy, celé mapy jsou k vidění zde) - Doležalův plán Brna z roku 1858 s vyznačenými popisnými čísly nebo katastrální plán z roku 1906 s vyznačenými orientačními čísly. Mezi mapami můžete přepínat. Následně zvolíte požadovaný ročník adresáře. Zatím jsou přístupné tyto ročníky: 1779 (podle přetisku v Ein Buch für jeden Brünner, r. 1903), 1806, 1827, 1856, 1911 a 1934. Pokud hledáte konkrétní dům a v adresáři není na ulici, na které by se měl nacházet, uveden, zkontrolujte, zda není uveden u některé z ulic ji protínajících či na ni navazujících.
Doplňující informace
Přestože u relativně mnoha domů ve vnitřním Brně zůstala popisná čísla (od přečíslování r. 1806) i orientační čísla (od svého zavedení r. 1867) nezměněna (viz obrázek výše), obecně to nyní již rozhodně neplatí. Jak tedy postupovat, když chceme zjistit, pod jakým číslem ten který dům najdeme v současnosti?
Nejlepší pomůckou je mapa, na níž jsou obojí čísla vyznačena, což je například tato na webu Centra pro regionální rozvoj ČR. Běžně používané mapové portály jako amapy.cz sice umějí podle popisných i orientačních čísel vyhledávat a mají pohodlnější ovládání, avšak přímo v mapě tato čísla nezobrazují, pokud tedy potřebujeme naráz ověřit více adres, je jejich použití problematické.
Dlužno podotknout, že ještě častěji než čísla domů se měnila jména ulic. Příčina, která každého napadne, je změna „státní ideologie“. Ovšem nejen ta, názvy ulic se měnily i v dobách, kdy k žádným převratným politickým změnám nedocházelo. Například od poloviny 19. století do konce Rakouska-Uherska některé ulice změnily svůj název i třikrát. Názvy ulic, jež jsou uvedeny na příslušných listech starých adresářů, se nenechte zmást: některé ulice dnes nesou název, který v minulosti náležel jiné ulici (například část dnešní Jánské ulice se kdysi jmenovala Poštovská (Postgasse), zatímco dnešní Poštovská se jmenovala Ztracená (Verlorene Gasse). V případě pochybností si vývoj pojmenování každé brněnské ulice můžete ověřit nahlédnutím do Encyklopedie Brna, příp. do mapy z příslušného období.
Může se stát, že potřebujeme zjistit i současného vlastníka nějakého objektu. Naštěstí to je již několik let možné také přes internet - pomocí aplikace nahlížení do katastru nemovitostí na webu ČÚZK. Stačí zadat obec, katastrální území a popisné číslo. Pro úplnost dodávám, že katastrálních území je v Brně 48 (nezaměňovat s městskými částmi - těch je jenom 29!) a jejich přehled najdete například zde.
Zkusmo jsem takto prošel několik desítek objektů na území městské části Brno-střed, hledaje, jaká část domů je stále v držení týchž majitelů jako v době první republiky či dokonce Rakouska-Uherska. Pokud pomineme vlastníky „institucionální“ (město, církev, armáda...) a zaměříme se na domy v držení fyzických osob, zjistíme, že rodin, jež si svůj nemovitý majetek v centru Brna udržely (byť s možnou přestávkou v období totality), mnoho není.
Z objektů v centru Brna držených stejnými rodinami od počátku 20. stol. můžeme jmenovat např. dům na Zelném trhu 10 či dům na České ulici 5 - známou Stopkovu pivnici. Rodinu, jež by svůj dům v centru Brna vlastnila déle než 150 roků, jsem nenašel dokonce ani jednu. Což však nutně nemusí znamenat, že taková není, protože jsem údaje ověřoval jen na základě shodnosti příjmení, které se například sňatkem mohlo změnit. Vysvětlení je nasnadě. Většina majetku v Brně patřila obyvatelům německé národnosti, kteří byli po 2. světové válce odsunuti, nebo Židům (ti dopadli, víme jak) a pouze menšina Moravanům či Čechům. Ještě v 19. století držela mnoho majetku v Brně také šlechta. O někdejším významu města Brna svědčí to, kolik šlechtických rodů považovalo za potřebné si v Brně zakoupit či nechat vystavět svůj vlastní dům či palác. Např. v adresáři z roku 1827 můžeme číst jména těchto významných rodů: Chorinský, Žerotín, Kounic, Fürstenberg, Dubský, Dietrichstein atd. Tyto rody si však z mnoha důvodů svůj majetek v Brně neudržely, nicméně to neznamená, že by šlechta o svůj majetek v dnešní MČ Brno-střed přišla úplně, příklady si můžete zkusit najít sami :-).